Pólo pny - historie

2. září 2007 v 16:24 | Majinka |  Koně
Úvod
Pólo pony byl vyšlechtěn k hraní póla a je rozšířen po celém západním světě. Manipurští pony s nimiž Britové zpočátku hráli pólo (v 19. století), nebyli větší než 127 cm. Po roce 1870 vzrostla výška používaných ponyů v průměru nad 137 cm. V roce 1899 Britové zvýšili tento limit na 147 cm, ale toto pravidlo bylo zrušeno v roce 1916, hlavně z podnětu Američanů a od té doby výška pólových koní vzrostla na 152 - 160 cm. Moderní hráči nyní sedlají malé koně, ale tradičně se jim stejně říká "ponyové".
Původ a historie
Pólo pony není v pravém slova smyslu plemeno, ale má mnohem vyhraněnější vlastnosti než leckteré uznané plemeno. Tato na západě oblíbená hra vznikla ve státě Manipúr mezi Ásámem a Barmou. Dosud se hraje na malých koních mongolského typu. Na vesnických "hřištích" po celém Hindúkuši a v okolí hrají tuto hru ponyové zřetelně turkmenského rázu podle pravidel, která nemají nic společého s ustanoveními Hurlinghamského klubu v Londýně. V Africe tuto službu vykonávají basutští poníci a ve státech kolem Perského zálivu se pólo hraje na arabech. V západních státech a v Indii i v Pákistánu převládají angličtí plnokrevníci nebo ponyové s jejich krví.
Západní typ póla se vyvinul v Spojeném království ze skromných začátku v Aldershotu v roce 1869 a není překvapením, že přávě Britové zahájili vývoj pólo ponyho. Výhoda spočívala v pestré paletě původních vynikajících plemen poníků, zejména dartmoora, newforestského ponyho a connemary. Měli také hojnost malých plnokrevných hřebců nejlepší kvality. Ve skutečnosti se Národní společnost pro poníky, založená v roce 1893, původně jmenovala Společnost pro pólové a jezdecké pony a prvním předmětem její péče měl být "chov a registrace pólových a jezdeckých ponyů".
V roce 1878 se hra dostala i do Ameriky a první utkání o angloamerický Westchesterský pohár, nejvyšší cenu v pólu, se hrálo o osm let později. Američané rychle vychovali zvláštního poníka na základě koní dovezených většinou z Argentiny. Pravděpodobně na ochranu vlastních zájmů stanovili Britové, poněkud zahnaní do úzkých, výškovou hranici 147 cm (v roce 1899). Američané toto pravidlo zrušili v roce 1916 a od tohoto okamžiku se stále více prosazoval argentinský pony, kterého odchovávali místní chovatelé v dostatečném počtu a za přijatelnou cenu. Ve Spojeném království se stále ještě chovají výborní plnokrevní ponyové, ale pokud jde o ekonomické ukazatele, nemohou se s argentinskými odchovy srovnávat, takže Argentinci mají na výhodný americký trh dveře otevřeny dokořán.
Pólo zavedla v Argentině v roce 1877 britská komunita, a to se stalo rychle velmi populárním. Ani ne za padesát let se Argentina stala v pólu vedoucí zemí. Důvodem argentinské převahy byla především tradiční jezdecká kultura země. Gaučové z pamp patří mezi nejlepší přirozené jezdce na světě a Argentina je rovněž domovem vynikajících hráčů míčových her. Pólo se rychle stalo součástí života širokých mas také díky prakticky neomezenému množství koní všech typů.
Argentina první dovezla anglické ponokrevníky pro křížení s místním domorodým criollem, který je jedním z nejtvrdších a nejzdravšjších plemen na světě. Potomstvo plnokrevníků se pak vyvinulo ve zvláštního hubeného, šlachovitého ponyho, který měl po plnokrevníkovi hlavně výjimečně dobrá hlezna a záď.

Popis a charakteristika:

Pony z Argentiny nemá standard, má však tak vyhraněné vlastnosti, že se blíží plemenu. Předepsaná výška je 153 cm. Požaduje se dostatečně dlouhý krk, silné plece i záď a výrazný kohoutek. Nezbytné jsou i bezvadné nohy a silná, tvrdá kopyta. Je zvykem pólo poníků stříhat hřívu, aby se nezamotala do pólo-hole a také žíně ocasu se zaplétají a vážou nakrátko do tzv. pólového uzlu, takže nemůžou při utkání překážet.
Hlava se obvykle podobá hlavě plnokrevníka, je živá, inteligentní a vyzařuje osobnost. Pro obratnost ponyho je důležitý relativně krátký hřbet, silná plece a pružná žebra. Dobře stavěná záď je nevyhnutelná, pony musí být schopen cválat velmi rychle, náhle zastavit a otočit se na místě. Končetiny a klouby musí být korektní, aby pony vydržel tvrdou hru a dokázal zrychlit a otáčet se. Prvotřídního ponyho charakterizují krátké holeně s dobrým obvodem. Příliš dlouhý, nízký krok však není základním atributem. š

Povaha:

Kůň vyniká rychlostí a obratností, pružností, silou a neuvěřitelným smyslem pro rovnováhu. Musí být neobyčejně odvážný a snést náhodné údery míčkem, pálkou, nebo tlak jiného koně. Je to profesionál. Hraje pólo a tomu musí odpovídat všechny jeho vlastnosti a schopnosti. Hře je podřízen celý jeho život, složený z pravidelných tréninků a utkání. Rovněž má nedefinovatelný "cit pro míč", sleduje míček stejně důsledně jako kovbojský pony pracuje s dobytkem.

Vybavení koně pro pólo:

Neobyčejně rychlá hra vyžaduje tvrdé koně. Nutná je však také ochrana před zraněním a vůbec vším, co by mohlo koně ohrozit. Proto se zevnějšek koně upravuje - již zmíněným stříháním hřívy a vázáním ohonu do uzlu. Na všech čtyřech nohách má kůň chrániče. Kromě toho chrání koně i jezdce velmi přísná pravidla, která nedovolují nebezpečné křížení dráhy, srážky nebo najíždění na soupeře bez míčku. Každý přestupek se trestá penaltou. Výhodou je i omezený počet hráčů, takže na hřišti nedochází k nebezpečným skrumážím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

please klikni

***klik***

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama